|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
| |
|
|
Analýza středního školství v Kraji Vysočina v kontextu demografického vývoje
Vávrů, Tereza ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kleňhová, Michaela (oponent)
Analýza středního školství v Kraji Vysočina v kontextu demografického vývoje Abstrakt Cílem této práce je ukázat propojení mezi demografickým vývojem a vývojem vzdělávací soustavy, zde konkrétně na příkladu demografického vývoje Kraje Vysočina a jeho vlivu na střední vzdělávání v kraji. Kraj Vysočina byl vybrán proto, že se vyznačuje mnohými specifiky, která ho odlišují od ostatních krajů (např. vysoký počet malých obcí, venkovská a tradiční charakteristika kraje, nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva). Nejdříve je zhodnocen dosavadní demografický vývoj v kraji, v jehož kontextu je následně hodnocen vývoj vzdělávací soustavy. Poté je zkoumán vývoj počtu středních škol, jejich oborová struktura a územní rozmístění v kraji. Rovněž hodnotíme současné kapacity těchto středních škol. Jádrem analýzy je vytvoření odvozené prognózy počtu žáků v jednotlivých okresech kraje za pomoci využití měr účasti žáků na středním vzdělávání v okrese. Díky tomu, že odhad probíhá na úrovni okresů, je možné zohlednit i dojížďku mezi okresy v rámci kraje. Na závěr jsou představeny tři různé scénáře, jak by se mohly počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů středního vzdělávání vyvíjet do budoucna. Jeden scénář odráží současné trendy ve středním vzdělávání v Kraji Vysočina, a proto se jeví jako nejpravděpodobnější. Další scénář...
|
|
| |
|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
| |
|
|
Analýza hospodaření Kraje Vysočina se zaměřením na nástroje financování regionálního rozvoje kraje
Beránková, Kateřina ; Měrtlová, Libuše (vedoucí práce) ; Peková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou hospodaření Kraje Vysočina, přičemž pozornost je soustředěna na nástroje financování regionálního rozvoje kraje. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je v obecné rovině popsáno postavení a fungování územní samosprávy v České republice. Vzhledem k postavení kraje jako jednoho ze subjektu regionální politiky jsou rozebrány základní aspekty realizace regionální politiky na nadnárodní, národní a regionální úrovni. V rámci analytické části se nejprve věnuji hospodaření Kraje Vysočina v letech 2010-2012, které bylo vzhledem k ukázněné rozpočtové politice ve sledovaném období přebytkové. Dále je rozebrán Program rozvoje Kraje Vysočina, prostřednictvím kterého je v kraji zajišťována podpora regionálního rozvoje. V neposlední řadě jsou diskutovány rozvojové problémy kraje, mezi které patří např. dlouhodobě poddimenzovaný sektor služeb, slabé zastoupení tzv. high-tech oborů, nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a další.
|
|
|
Financování nestátních neziskových organizací působících v oblasti sportu v Kraji Vysočina
Eliášová, Lenka ; Nový, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Účelem diplomové práce je zjištění struktury a poměrné výše zdrojové základny organizací působících v oblasti amatérského sportu v Kraji Vysočina, identifikace dostupnosti jednotlivých zdrojů (zejm. z pohledu časových nákladů a náročnosti, udržitelnosti a nárokovatelnosti zdrojů, zjištění zda se jedná o jednorázové či opakované příjmy, apod.) a zjištění, jak jsou z pohledu organizací u jednotlivých zdrojů uváděny preference, s jakými riziky a nejistotami spojují čerpání zdrojů a jak organizace hodnotí efektivnost úsilí vynaloženého na jejich čerpání. Cílem práce je analyzovat současný stav financování nestátních neziskových organizací působících v oblasti sportu v Kraji Vysočina, na základě analýzy formulovat konkrétní doporučení vedoucí ke zlepšení struktury zdrojové základny a navrhnout takovou strukturu a poměr zdrojů, která by se jevila z pohledu dotazovaných organizací jako nejvhodnější.
|
|
|
Trh práce, aktivní politika zaměstnanosti a projekty financované ESF v kraji Vysočina
Hanáková, Eva ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Spisovatel Oldřich Fišer řekl: " Každý člověk žije z práce, ale ne každý ze své." Druhá polovina věty, čili nezaměstnanost, je předmětem této práce. V kraji Vysočina je dnešní míra nezaměstnanosti 8,9 %, což je více než průměr za celou ČR. V rámci OP LZZ programového období 2007-2013 zde aktuálně probíhá pět projektů spolufinancovaných ESF, které mají za cíl tuto míru snížit. Z těchto projektů jsou tři relativně úspěšné a zbylé dva neúspěšné. Neúspěch je dán zaměřením na dlouhodobě nezaměstnané a v druhém případě velkým časovým zpožděním nastartování projektu. Jako problém vidí tato práce současné hodnocení úspěšnosti, které je založeno na splnění pouze několika málo indikátorů. Proto je zde návrh na propojení hodnocení úspěšnosti se sumou peněz, která byla na projekty vynaložena. Tím se dochází k následujícímu závěru. Aby byly tyto projekty úspěšné, museli by být účastníci zaměstnáni do doby, kdy se náklady na ně vynaložené státu plně vrátí. Závěr práce je věnován otázce, zda mají být projekty zaměřeny na krátkodobě nezaměstnané či dlouhodobě nezaměstnané. Z poznatků získaných během psaní práce je navrženo zaměření pouze na krátkodobě nezaměstnané, a úprava sociálních dávek, jako řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
|
|
|
Projekty nestátních neziskových organizací financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie v období 2004 - 2006 v kraji Vysočina
Kremláčková, Mirka ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na úlohu nestátních neziskových organizací (NNO) a jejich postavení v rozvojových programech a aktivitách kraje Vysočina (KV). Nestátní neziskový sektor je významnou oblastí rozvoje občanské společnosti, který se však potýká s problémy financování své činnosti. NNO využívají více-zdrojové financování. Jelikož Česká republika vstoupila 1. května 2004 do Evropské unie, jsou její strukturální fondy jedním z důležitých zahraničních zdrojů pro financování aktivit NNO. Práce věnuje pozornost také specifickým rysům NNO z KV a jejich potřebám. Cílem diplomové práce je zhodnocení úspěšnosti NNO z kraje Vysočina při vytváření projektů, financovaných ze SF EU ve zkráceném programovacím období 2004--2006. Dílčím cílem je zhodnocení problémů a nedostatků NNO z Vysočiny v procesu tvorby, schvalování a realizaci projektu. Budou podána doporučení pro současné programovací období 2007--2013 k nápravě zjištěných překážek na základě provedeného výzkumu mezi NNO z kraje Vysočina.
|
host ::
RSS.